Peníze na stromech nerostou,“ říká známé přísloví. Kdyby však rostly, možná bychom přehlédli skutečný poklad, který nám příroda dává – kávu. Nápoj, který nás provází už po staletí, má svůj původ v nenápadném stromě zvaném kávovník.
Ačkoli se dnes káva pěstuje na všech kontinentech mezi obratníky, její domovem je Afrika. Odtud se postupně rozšířila do celého světa a stala se jednou z nejvýznamnějších komodit mezinárodního obchodu. Na obživu se spoléhají miliony pěstitelů a pro nás ostatní je káva každodenním rituálem.
Historie kávovníku: odkud pochází?
Kávovníky se na planetě objevily před 150 až 350 tisíci lety, a to v oblasti dnešní Etiopie. Právě etiopské vysočiny jsou považovány za kolébku kávy. Podle legendy objevil povzbuzující účinky kávových plodů pastevec koz jménem Kaldi, který si všiml, že jeho zvířata po pojídání červených bobulí neobyčejně ožila.
Odtud putovala káva nejprve do Jemenu, kde se začala pěstovat a šířit dál do arabského světa. Když se v 17. století dostala do Evropy, získala si rychle oblibu a kávovníky se začaly vysazovat i v koloniích.
Druhy kávovníků: arabika, robusta a další
Rod Coffea zahrnuje přes 100 druhů, ale pro světovou produkci mají zásadní význam tři:
Coffea arabica – arabika
tvoří více než 60 % světové produkce,
roste ve vyšších nadmořských výškách (1 000–2 000 m),
náročná na klima, teplotu a péči,
chuťově jemná, komplexní, s ovocnými a květinovými tóny,
obsahuje méně kofeinu (cca 1–1,5 %).
Coffea canephora – robusta
odolnější než arabika, snese nižší nadmořské výšky i vyšší teploty,
pěstuje se hlavně v Africe a jihovýchodní Asii,
chuťově výraznější, zemitá, hořká, méně aromatická,
vyšší obsah kofeinu (2–3 %), proto působí silněji.
Coffea liberica – liberika
tvoří méně než 1 % světové produkce,
káva je chuťově blíže robustě, často s dřevitými tóny,
kvůli náchylnosti k nemocem se pěstuje jen omezeně.
👉 Pro spotřebitele to znamená jednoduché pravidlo: arabika = jemnější a dražší káva, robusta = hořčí a levnější, často se používá do směsí pro silnější chuť a krémovější cremu.
Jak vypadá kávovník a jak roste?
Kávovník je stálezelený keř nebo strom, který v přírodě dorůstá až 10 metrů. Na plantážích se ale udržuje nižší (2–3 metry), aby byla sklizeň jednodušší.
Listy: lesklé, tmavě zelené, oválné, rostoucí v párech.
Květy: bílé, voňavé, podobné jasmínu, objevují se po deštích.
Plody: tzv. kávové třešně – malé červené bobule, které uvnitř ukrývají dvě zelená zrna.
Kávovník začíná plodit přibližně od 3. roku života. V prvních letech je výnos velmi malý (okolo 20 g kávy na strom), vrcholu produktivity dosahuje kolem 7. roku (až 1,5 kg zrn). Pokud se o strom dobře pečuje, může se dožít i 50 let.
Kávová třešeň: od květu k zrnu
Plod kávovníku se podobá třešni – na začátku je zelený, postupně dozrává do žluté, červené nebo dokonce fialové barvy. Uvnitř najdeme obvykle dvě semena (kávová zrna).
Sklizeň je složitá, protože plody nedozrávají rovnoměrně. Na jedné větvi najdeme pupeny, nezralé i zralé třešně zároveň. Pěstitelé proto musí sklízet ručně, aby zajistili co nejvyšší kvalitu.
Nezralé třešně znamenají horší chuť a nižší cenu. Naopak pečlivě vybraná zralá zrna dávají základ výběrové kávy.
Kolikrát do roka kávovník plodí?
To záleží na klimatu:
Brazílie – díky střídání období sucha a dešťů 2–3 sklizně ročně.
Kostarika (rovníkové klima) – kvetení může proběhnout až 15× do roka.
Etiopie – sezónní sklizeň, jednou do roka.
Co se děje s třešní po sklizni?
Po sklizni přichází zpracování, kdy se odděluje zrno od dužiny. Existují tři hlavní metody:
Suchá (natural) – třešně se suší na slunci, chuť je sladší a ovocnější.
Mokrá (washed) – zrno se odděluje pomocí vody, výsledkem je čistší a kyselejší chuť.
Honey metoda – kompromis, část dužiny zůstává na zrnu, což přináší sladkost i komplexitu.
Zbylé slupky se často využívají k výrobě nápoje cascara (kávový čaj). Ten obsahuje kofein, ale chutí připomíná spíše ovocný čaj.
Proč je kávovník tak cenný?
Je základem jedné z nejvíce obchodovaných komodit světa.
Zajišťuje obživu více než 25 milionům pěstitelů.
Káva je po ropě druhým nejvíce obchodovaným produktem vůbec.
Navíc pro spotřebitele není kávovník jen zdrojem kofeinu – je to kultura, rituál a každodenní potěšení.
Shrnutí
Kávovník je fascinující strom, který skrývá dlouhou historii, pestré druhy a složitý životní cyklus. Od bíle kvetoucí rostliny přes červenou třešeň až po voňavé pražené zrno – každý krok je důležitý pro to, aby se nám do šálku dostala káva, jakou máme rádi.
Až si příště připijete ranním espressem nebo cappuccinem, vzpomeňte si, že jeho cesta začala někde vysoko v horách, na malé plantáži, kde roste nenápadný, ale vzácný strom – kávovník.
